V pondělí nastupuji

Začátkem ledna se mi ozvali z firmy, ve níž jsem v září neuspěl ve výběrovém řízení. A Nyní mi nabídli tu "horší" ze dvou pozic, o které jse měl tehdy zájem.. A já jsem tuto nabídku přijal. V pondělí nastupuji. Znamená to pro mě naučit se spoustu nových věcí, jak v profesionální tak i v soukromé části života.

Také přemýšlím nad různými jinými nápady, přemýšlím, jak se dostat tam, kde bych chtěl být za 5 let. Tohle by už měl být, na rozdíl od těch několika předešlých, povedený start do života. Kdoví, jak by to bylo s dalšími pokusy..

Hudební shrnutí 5

Po pár týdnech, kdy jsem na hudbu neměl skoro vůbec čas, se ozývám znovu. Objevů moc není, ale o čem psát je i tak.

Nejvíce času poslední dobou trávím poslechel The Wall od Pink Floyd. Není to sice zrovna novinka, spíš naopak, ale osvědčená kvalita se nikdy neztratí. Přemýšlel jsem, kterou písničku sem dát a došel jsme k názoru, že je lepší pustit si celý film. A sem z něj dám kousek s Comfortably Numb, mojí oblíbenou... (ačkoliv bych se neodvážil říct nejoblíbenější)

Vampire Weekend

Dostal jsem se také k eponymnímu albu Vampire Weekend. A moc mě baví (a rychle se oposlouchává)! Nachystal jsem si pro vás hned první skladbu z tohoto alba, mám pocit,ž e to byl jejich vůbec první klip.

(500) Days of Summer OST

Výborný soundtrack k výbornému filmu. The Smiths, Feist, Carla Bruni nebo Simon & Garfunkel. Já jsem pro vás vybral hit od Hall & Oates a věřím, že vám roztáhne koutky od sebe :)

Hmm a to je pro dnešek všechno. A aktuálně mám víc času, a tak se tady nejspíš brzy objeví další porce hudebních tipů od Andyho :)

Google Wave 1: Přišla mi pozvánka!

Přišla mi pozvánka na Google Wave. Snažil jsem se ji sehnat ještě před spuštěním veřejného testování regulovaného pozvánkami. Dočkal jsem se včera. A já jsem se rozhodl pravidelně zaznamenávat své dojmy a postřehy z používání této služby. A také pokud možno objevovat různé zajímavé způsoby jejího efektivního využití.

Takže, dojem úplně první. Přihlásil jsem se a vůbec jsem netušil, co a jak. Tahle fáze naštěstí trvala jen několik vteřin, a poté jsem rozklikl nějakou úvodní vlnu. Příliš mě nezaujala, a tak jsem si založil vlnu vlastní. Do vlny se připojil kamarád, který si s Wave též odbýval svoji první zkušenost. Zkoušeli jsme různé věci. Editace obsahu i textu samotného, odpovědi, vkládání obrázků a videí, to všechno real-time. Oba dva si umíme představit různé způsoby využití (kolaborace na seminárkách a vůbec různých úkolů, které před nás vysoká škola staví), já dokonce uvažuju, že by moje seminární nebo bakalářská práce mohla být o Wave).

Laboroval jsem s Wave asi půl hodiny. A pouze s jedním člověkem připojeným do vlny, takže setkání to bylo opravdu velmi letmé. Moje postřehy se omezily jen na letmé prozkoumání uživatelského rozhraní (vypadá, že by mohlo být efektivní, nicméně mám pocit, že můj monitor s rozlišením 1024 x 768 je pro Wave malý. Co teprve na Eee?), několika málo prvků (tlačítko pro vyhledání obsahu pomocí Google) a jeden ke způsobu komunikace jako takové a k jejímu používání (Google Wave je sofistikovaný způsob komunikace. Nebo spíš extenze komunikace. A jako jsme se učili mluvit, musíme se učit i tentokrát.)

Inglourious Basterds

Začnu od začátku. Nejsem nijak zvlášť velký fanoušek Tarantinových filmů. Ale ani proti němu nic nemám. Myslím si o něm, že je lepší scénárista než režisér, ale i jako režisér většinou docela ujde.

Ale přesto všechno, Inglourious Basterds jsou špatným filmem. Ačkoliv trailery slibovaly něco jiného, je to spíš konverzační film postavený na hláškách. No, proč ne? Hláškové filmy jsou super, Tarantino je docela umí. Ale v Inglourious Basterds to nefunguje. Nuda, hláška, nuda, hláška, nuda, nuda, hláška, hláška. Asi takhle nějak. Ještěže alespoň ty hlášky většinou stojí za to. Ale aby to stálo jen na nich, to je málo. Hudba super, herci většinou taky. Popkulturní odkazy divákovi přístupnější. (Palec nahoru za Vinnetoua, ačkoliv pro amerického diváka tento odkaz nejspíš patří mezi ty méně uchopitelné)

Přiznám se, že bych byl raději, kdyby tento scénář realizoval Guy Ritchie (vím, že je to utopické), ale věřím, že by ten film odsýpal mnohem líp, protože tempo, to je to, co mu chybí nejvíc... A když film nemá tempo, to je prostě špatné. 45%

Věci, kterých si všímám 4

Fotbalová reprezentace ČR. Fail! Ne, že bych od Michala Bílka čekal nějaké zázraky, ale od Františka Komňackého jsem čekal víc. Též individuální nasazení jednotlivých hráčů, no hrůza... Ale stejně hážu vinu spíš na trenéry. Nominovali vesměs mladé kluky, kteří prostě potřebují od trenérů mnohem lepší vedení, než jakého se jim v Emirátech dostalo. Pobavil mě titulek článku na deniksport.blesk.cz, který na mě vyplivl Google Reader Ostuda jak Ázerbajdžán.

Chrome OS a hlavně reakce na něj. Čím méně prestižní IT web, tím horší reakce na Chrome OS, nový operční systém od Googlu. Jde vidět, že tam vesměs píší zabedněnci, kteří se nedokáží odpoutat od svého přízemního a provinčního nazírání na svět.

1. Chrome OS se údajně neprosadí, ať už pro to, že wi-fi není všude (koho zajímá wi-fi? budoucnost je v mobilních sítích 3. generace nebo ve wi-maxu + google gears)
2. Pro ChromeOS nejsou žádné sofistikované hry (což působí směšně, když EA dá za dvojku na trhu s webovými hrami přes 300M USD. A to má Zynga před Playfish docela náskok. Nemluvě o chystané Civilization na Facebooku. Navíc se PC v západním světě používá k hraní pořád méně a méně. Odklon ke konzolím je zřejmý už několik let.)
3. Ne na všechno jde použít cloud computing. A flickr ani picasa photoshop nenahradí. Pravda. Na netbooku chce totiž každý používat Photoshop, rýsovat v CADu nebo stříhat video.
4. Jediná seriozní výtka, kterou jsem při pročítání článků o Chrome OS potkal, je přitom úplně jednoduchá. Co umí Chrome OS navíc oproti systémům, které jsou aktuálně k dispozici? Rok je ještě dlouhá doba a uvidíme, jaké killer feature do svého OS Google zapracuje. A když si vzpomenu na Win95, tak si říkám, že pro prosazení na trhu s operačními systémy nejsou ty killer feature zase tak podstatné.

Wikipedia zase vybírá peníze. Jestli chcete wikipedii bez reklamy, zvažte, že jim něco pošlete. Mně by reklama v rozumném množství na wikipedii nevadila, posílat tedy nebudu nic.

Vyšlo Ubuntu 9.10 (a taky Mandriva 2010, OpenSuse 11.2, ale tyto distribuce já nepoužívám) Nainstaloval jsem jej na stolní počítač. Místo Rhytmboxu jsem nainstaloval Exaile, místo Totemu VLC, místo Empathy Pidgin, doinstaloval jsem Chromium a jsem úplně spokojený. Všechno funguje jak má. Líbí se mi myšlenka Centra software pro Ubuntu, které do budoucna umožní i nákup placených (proprietárních) aplikací. A já říkám jo! Chci mít možnost koupit si jednoduše komerční programy, pokud mi nevyhovují svobodné alternativy, které mi Ubuntu nabízí.

Hudební shrnutí 3

Po delší době se opět ozývám se svými hudebními objevy. Není jich zase tak mnoho, mám teď období, kdy poslouchám spíš věci, které znám už delší dobu. Ale něco se určitě najde.

Honeyhoney. Klasická dvojka. Slečna a týpek. Zaujali mě videem k písničce Little Toy Gun, na které se určitě podívejte (bohužel videou nejde vložit, tak jen textový link). Škoda,že podobné tempo nemá celé jejich album First Rodeo, které je jinak dost nevýrazné.

Noah and the Whale. Poslední dobou si čímdál tím víc ujíždím na folku. A tahle kapela je toho důkazem. Zaujali mě videem k písničce Love Of An Orchestra z jejich posledního alba The First Days of Spring (video opět nejde vložit). Album má být soundtrackem k rozchodu frontmana a jakési písničkářky. Takové detaily zase nesleduju. Ke starším albům jsem se zatím nedostal, ale chystám se na to.

A nakonec jedno video, které jsem objevil sice už před nějakou dobou, ale nedávno jsem si na něj znovu vzpomněl. Oldelaf et Monsieur D a jejich Le café. Tentokrát vieo vložit lze a já věřím, že vám zvedne náladu :)


Nakonec těch objevů není zase tolik, vzhledem k době, po kteou jsem se neozval, ale tak nejen nově objevenou hudbou žive je člověk :)

Koncert: Les Yeux de la Téte

Předevčírem jsem navštívil výborný koncert. Jazzpunkové trio to rozjelo od začátku ve velkém stylu, a ačkoliv spoustu věcí jen tak nakousli, aby si trošku pohráli s publikem, a pak skočili zase o kousek dál, koncert jsem si užil.