The xx jsem objevil dnes podle jednoho žebříčku na nextbigsound.com. Nevím proč, ale kapela mě zaujala už čistě jen názvem. Stačila jen chvilka hledání a jejich album xx už bylo u mě na disku. A stačilo pustit prvních pár vteřin z intra a já věděl, že tohle album se mi bude líbit. a měl jsem pravdu.
Je totiž výborné. Správný poměr melancholie, naivity, vše podepřené opravdu suveréním projevem. Obdivuhodné, pokud si uvědomíme, že všem členům The xx je 19 nebo 20 let. A vůbec nic na tom nemění skutečnost, že spolu hrají už od roku 2005.
Pro mě je to zatím nejlepší deska roku, která nemá slabá místa a vrcholů hned několik. Pro mě osobně je tím vrcholem nejdelší písnička na desce - Infinity. Ale pro někoho jiného to může být singl Crystalized, nebo kterákoli jiná skladba.
A tak jen nadávám, že není krapet delší. 38 minut je málo, protože když dohraje, mám neodolatelnou chuť si ji pustit znovu. Taky už ji dnes poslouchám po čtvrté. Nemůžu ohodnotit jinak než 100%
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat